Na sklonku června, těsně před letními prázdninami, jsme si povídali s paní Karlou Sukdolovou, ředitelkou dětského Lesního klubu Úl, určeného dětem ve věku od 3 do 6 let, ve Vrábči u Českých Budějovic.
Jen něco málo přes 10 km jihozápadně od Českých Budějovic v malé obci Vrábče, která má jen necelý tisíc obyvatel, funguje již několik let zajímavý, přírodě blízký projekt, Lesní klub Úl.
Dobrý den paní Sukdolová, jak vlastně vznikla původní myšlenka Lesního klubu Úl, který funguje uprostřed stromů a přírody a děti do něj mohou denně dojíždět vlakem z nedalekých Českých Budějovic a okolí.
Myšlenka založit Lesní klub vznikla v kruhu přátel, kdy jsme jako rodiče hledali, "tu nejlepší školku", pro naše děti. Zásadní pro nás bylo, aby děti trávily hodně času venku, v přírodě a aby se tam cítily dobře. Byl to takový spontánní nápad, hurá akce. Jedna maminka se stala průvodkyní, jeden tatínek "poskytl" své občanské sdružení, jež zajistilo právní formu a další rodina nabídla svou zahradu s malou chatičkou. Děti, jež stály u zrody a díky kterým vlastně náš Úl vznikl, jsou nyní již v pubertě. Ale myslím, že na Úl rádi vzpomínají.
Co Vás osobně inspirovalo k tomu, že jste se zde od roku 2018 stala ředitelkou? Vzpomenete si i dne občas na Vaše začátky, kdy jste v lesním klubu převzala otěže.
To byla také taková hurá akce, z mé strany možná naivita nebo jak občas vtipkuji, že jsem musela mít mléko na mozku (kojila jsem tehdy ročního syna, starší dcera do Úlu druhým rokem chodila). V té době byl již Úl početnější, přišli další děti a rodiče … dosavadní ředitel měl hodně své práce … bylo třeba Úl posunout na další level. Takže se hledal nový ředitel. Nutno podotknout, že post ředitele v Úlu byla v té době dobrovolnická činnost. Takže logicky kandidátů moc nebylo. Má dcera byla v klubu moc spokojená, také mně celý koncept dával obrovský smysl a bylo mi líto, aby to celé zaniklo, a protože nikdo jiný se do toho nehrnul, tak jsem do toho šla. Nevěděla jsem, co mě vše čeká a jak dlouho to bude trvat. Také abych se na rodičovské nenudila :-) Byla bych ráda, aby Úl měla možnost zažít i má nejmladší dcera.
Jaké byly největší výzvy, kterým jste během své práce na projektu čelila, a se kterými jste se se svými kolegyněmi musely potýkat, příp. jak se Vám je podařilo překonávat?
Protože jako lesní klub nejsme finančně dotovaní jako Lesní školka nebo dětská skupina, největší výzvou jsou pro nás finance. Jak ufinancovat všechny náklady a zároveň školkovné nastavit tak, aby bylo pro rodiče dostupné. Celé to vlastně může fungovat, protože to všichni děláme srdcem, průvodci jsou často rodiče dětí, jež k nám chodí nebo chodily nebo krom Úlu mají ještě jinou práci a Úl je jim blízký svou filosofií. Já sama ještě pracuji na poloviční úvazek jako poradce rané péče a uvidím, až mi skončí rodičovská dovolená, jak to vše vybalancuji.
Na konci školního roku tak vždy stojíme před otázkou, zda a jak se nám podaří otevřít další školní rok.
Ráda bych svým zaměstnancům poskytla větší finanční jistotou a zázemí, protože si to zaslouží, dávají do své činnosti kus sebe. Jsou tam pro děti na 100%. Myslím, že i rodiče cítí, že jsou s nimi děti v dobrých rukou a že jim mohou věřit. Snažíme se vždy vyjít vstříc potřebám všech zúčastněných.
Jak vidíte budoucnost Lesního klubu a jaké máte plány do budoucna? Je něco co by Vám ve Vaší práci pomohlo, s čím byste potřebovaly pomoci, příp. čeho se Vám ve vaší práci opravdu nedostává.
Jak už jsem předeslala výše. Pomohl by nám nějaký finanční podporovatel. Sponzor, co vidí v naší činnosti smysl.
A možná se v této blýská na lepší časy. Poprvé v historii to vypadá, že by mohly být lesní kluby systémově podpořeny. Právě probíhá předregistrační výzva Ministerstva životního prostředí a Fondu životního prostředí, do které se budeme chtít zapojit.
A jak to tak bývá, pozitivní zprávu musí vyvážit nějaká negativní. Možná si budeme muset hledat nové místo pod sluncem. Majitel chatičky, kterou máme pronajatou, už bude chatičku a prostor kolem potřebovat pro své účely. Tak vyvstává otázka … kam se s Úlem posunout. Laťka je nastavená hodně vysoko. Naše zázemí je totiž takovým malým rájem na zemi. Les, louka a útulná chatka. A ještě kousek na vlak. Přijďte se k nám podívat :-) srdečně zvu.
Blíží se letní prázdniny, rodiče a prarodiče mnohdy neví, co se svými dětmi a vnoučaty podniknout. Plánujete nějaké větší aktivity také na toto období?
V létě máme 2 příměstské tábory, pro děti 3-8 let. Hlásit se k nám mohou i děti mimo Úl. Jsem ráda, že se tak děje a že i děti z venčí se k nám rádi vrací. Červencový termín již máme plný, ale na srpen je možno se ještě přihlásit. Určitě to bude fajn dobrodružství.
Otázka na závěr.
Jakou radu byste dala ostatním, kteří chtějí s podobným projektem začít, aktivně se jej účastnit nebo se jen věnovat podobným aktivitám v oblasti neformálního vzdělávání dětí v kontaktu s přírodou?
Důležité je obklopit se těmi správnými lidmi. To se mi se daří; musím zaťukat. Vesmír mi je hezky posílá. Od průvodců, přes děti a rodiče až po majitele chatičky. Nevím, zda tento článek bude někdo z nich číst, ale rozhodně bych jim chtěla na tomto místě velmi poděkovat.
Rádi bychom jménem našeho Nadačního fondu poděkovali paní Karle Sukdolové za otevřený a inspirativní rozhovor a celému týmu Lesního klubu Úl za jejich obětavou práci s dětmi. Jejich každodenní úsilí umožňuje nejmenším vyrůstat v kontaktu s přírodou, s respektem k sobě i ostatním, a vést je k samostatnosti, vnímavosti a vnitřní síle.
Pokud byste chtěli podpořit další činnost Lesního klubu Úl a pomoci jim překonat výzvy spojené s financováním i hledáním nového zázemí, můžete tak učinit finančním příspěvkem na účet klubu: 2600043345 / 2010.
Každý dar pomůže zachovat místo, kde děti mohou svobodně růst, hrát si a učit se v souladu s přírodou. Děkujeme, že pomáháte spolu s námi.