Na cestě k uhlíkové neutralitě: Proč samotné stromy nestačí a co je potřeba změnit?
K dosažení klimatických cílů roku 2050 čelí Česká republika stále velkým výzvám v oblasti snižování emisí skleníkových plynů, především oxidu uhličitého (CO₂). Tento článek se zaměřuje na hlavní zdroje emisí CO₂ v ČR, ale také na přírodní procesy, které CO₂ absorbují, a jak to ovlivňuje naše úsilí o snížení klimatické zátěže.
Emise CO₂ z automobilů v České republice
Často se hovoří o tom, že automobily jsou jedním z hlavních zdrojů emisí CO₂. Pojďme se na to podívat. Průměrné emise CO₂ na kilometr pro osobní automobil se pohybují kolem 120 g/km. Pokud bychom udělali jednoduchou kalkulaci a vzali v úvahu průměrný roční nájezd 15 000 km, znamená to, že každý automobil v ČR ročně vyprodukuje přibližně:
Emise CO₂ na auto = 0,12 kg/km × 15000 km = 1800 kg CO₂/rok
V ČR je přibližně 6,5 milionu vozů, což znamená, že celkové emise z automobilů činí:
6,5 milionů vozů × 1800 kg CO₂/auto = 11,7 milionů tun CO₂ ročně
Absorpční kapacita stromů v ČR
Naproti tomu, často se skloňuje, že klíčovým nástrojem v boji proti změně klimatu jsou lesy a jednotlivé stromy, jelikož absorbují CO₂ a přispívají tak k jeho snižování v atmosféře. Průměrný strom může absorbovat přibližně 10 až 15 kg CO₂ ročně. Při střední hodnotě 12,5 kg CO₂ absorpce ročně mohou pak všechny stromy v ČR (odhadovaný počet 2 miliardy stromů) teoreticky absorbovat:
2 miliardy stromů × 12,5 kg CO₂ = 25 milionů tun CO₂ ročně.
Emise CO₂ z chovu hospodářských zvířat
V produkci skleníkových plynů hraje zemědělství, a především chov hospodářských zvířat, významnou roli. V ČR bylo k 1. dubnu 2022 dle Českého statistického úřadu registrováno následující množství hospodářských zvířat:
Skot: 1,4 milionu kusů, prasata: 1,32 milionu kusů, ovce: 209 000 kusů, kozy: 24 000 kusů, drůbež: 21,4 milionu kusů
Chov hospodářských zvířat v ČR přispívá k emisím přibližně 4 miliony tun ekvivalentu CO₂ ročně. Tato čísla zahrnují nejen přímé emise CO₂, ale i metan, který je ještě silnějším skleníkovým plynem.
Průmysl a výroba elektřiny
Bezesporu hlavními zdroji emisí CO₂ v ČR jsou ovšem průmyslová odvětví a výroba elektřiny. V roce 2021 činily celkové emise CO₂ v ČR přibližně 110 milionů tun CO₂. Tento objem se rozděluje následujícím způsobem:
- Výroba elektřiny a tepla: 35 % (přibližně 38,5 milionu tun CO₂ ročně)
- Průmysl: 28 % (přibližně 30,8 milionu tun CO₂ ročně)
Největší podíl tvoří výroba oceli, cementu a chemických produktů.
- Doprava: 16 % (přibližně 17,6 milionu tun CO₂ ročně)
Osobní automobilová doprava přispívá přibližně 9,4 % celkových emisí.
- Zemědělství a další sektory (např. budovy, odpady, etc.): 21 % (přibližně 23,1 milionu tun CO₂ ročně)
Absorpce CO₂ v ČR
Přírodní ekosystémy v ČR mají schopnost absorbovat určité množství CO₂. Mezi hlavní ekosystémy, které přispívají k této absorpci, patří:
- Lesy a stromy: přibližně 22–25 milionů tun CO₂ ročně
- Louky a travní porosty: přibližně 2,8–3,8 milionu tun CO₂ ročně
- Zemědělské plodiny: přibližně 20–25 milionů tun CO₂ ročně
- Mokřady: přibližně 1–2 miliony tun CO₂ ročně
Celkový odhad absorpce CO₂ přírodními ekosystémy v ČR tedy činí přibližně 45–50 milionů tun CO₂ ročně. To představuje přibližně 40–45 % celkových emisí CO₂ v ČR.
Závěr
Přirozená absorpce CO₂ prostřednictvím lesů, zemědělských ploch, luk, mokřadů a dalších ekosystémů v ČR činí mezi 45 a 50 miliony tun CO₂ ročně, což je významný, ale stále nedostatečný podíl na celkových emisích, které dosahují přibližně 110 milionů tun CO₂ ročně. Rozdíl ve prospěch emisí je tedy stále více jak 65 milionů tun CO2 ročně.
Pokud by se nám povedlo zavést v dopravě do roku 2050 řekněme 85ti % elektromobilitu, mohli bychom čistě teoreticky snížit množství emisí CO2 o dalších 15 milionů tun ročně.
Podařilo by se zbývajících 50 milionů tun emisí CO2 eliminovat a dosáhnout tzv. uhlíkové neutrality pouze sázením stromů?
Z výše uvedeného již víme, že stávající množství stromů a lesů (cca 2 miliardy ks) dokáže absorbovat cca 25 milionů tun CO2 ročně. K eliminaci další 50 mil tun CO2 bychom tedy potřebovali další 4 miliardy vzrostlých stromů. Pokud vycházíme z toho, že stávající 2 miliardy lesů a stromů zabírají 28.300 km2 což je cca 36% našeho území (z toho lesy 26.800 km2 a 34% území a ostatní stromy jako parky, aleje, remízky, stromořadí, větrolamy apod. cca 1.500 km2 a 2% území), potřebovali bychom na vysázení 4 miliard stromů plochu dalších 56.600 km2.
To by v celkovém součtu představovalo něco málo přes 700 vzrostlých stromů na jeden hektar, což není při současné hustotě našich lesů asi nic neobvyklého.
Bohužel, je to ale nereálné vzhledem k celkové ploše celé ČR, která je pouhých 78.781 km2, a která by byla k dosažení cíle výsadby opravdu nedostatečná. Stručně řečeno, k výsadbě takového množství stromů, které by eliminovaly emise CO2, nemáme místo.
Pro dosažení klimatických cílů bude tedy nezbytné nejen zlepšit absorpční kapacitu krajiny, vysadit vice nových stromů a lesů, ale, a to zejména, výrazně snížit emise v průmyslu, energetice a dalších sektorech, obzvláště pak přechodem na čistější technologie a udržitelné zemědělství.
Informace obsažené v tomto článku jsou založeny na veřejně dostupných zdrojích, které Nadační Fond Společně Dál považuje za spolehlivé. Mají ovšem jen obecný a informační charakter.